Chlum – Před dvěma lety si Hanouskovi vyhlédli stavení v obci Chlum z Zbýšova. „Je tady kolem spousta lesů,“ uvedl Josef Hanousek, který se tak přestěhoval s rodinou blíž přírodě. „Někdy v září 2019 jsem zjistil, že plány na výstavbu vysokorychlostní tratě jsou živé,“ dodal.
Původní plány počítaly s dvěma variantami trasy – jižní varianta měla vést podél dálnice D1 a severní právě přes Kutnohorsko a Zbýšovsko, které nakonec stát dal přednost. „Pro trať byl rezervovaný asi 600 metrů široký koridor a náš dům byl zhruba uprostřed,“ podělil se o svá zjištění Josef Hanousek. Tím se radikálně změnily jejich představy o klidném bydlení blízko u přírody.
Josef Hanousek zjišťoval další informace, v roce 2020 se zúčastnil také setkání starostů s vedením SŽDC. „Tam jsem se dozvěděl, že projekt má vysokou prioritu vlády, věci se začaly hýbat a do deseti let by vysokorychlostní trať měla stát,“ zdůraznil a současně hledal odpovědi na další otázky: „Jaký je hluk z provozu trati, jak vůbec výstavba ovlivní naše prostředí.“
Se změnou trasy trati Josef Hanousek moc nepočítá. „Jsme tady jediní trvale žijící a také projektanti říkali, že kvůli povoleným poměrům zatáček se s tratí hýbat moc nemůže, protože by případná změna ovlivnila mnoho dalších jiných míst,“ tlumočil odpovědi odpovědných lidí.
Vysokorychlostní trať tak protne nejen chatařskou oblast na Zbýšovsku, ale ovlivní životní prostředí a povede například i v blízkosti přírodní rezervace Velká a Malá Olšina, kam mnoho lidí z regionu vyráží na jaře sledovat moře rozkvetlých bledulí. „Mám velké obavy, co stavba udělá s hydrogeologií. Hodně lidí tady má studnu, včetně nás a voda může být problém,“ obává se Josef Hanousek.
Nedaleko je také vzácný přírodní biotop. „Je domluvené, že trať tam povede pod zemí. Ptal jsem se ale, jak se to bude realizovat? Místo bude zlikvidované a po výstavbě bude opět znovu vysazené. Přírodní věci se tvoří roky a představa, že se něco zničí a znovu vytvoří, podle mě není dobrá. Stavitel je povinný vrátit místo do původního stavu, jde ale o proces, jak to udělá,“ přemýšlel Josef Hanousek, kterého velmi trápí i samotná výstavba: „Stavět se bude zhruba pět let a dost drsná bude pro životní prostředí i těžká technika. Snad by měli používat francouzskou technologii, v místě trati udělají v podstatě dálnici a všechny ty stroje by měly jezdit tímto korytem, než se položí koleje. To by teoreticky mělo znamenat, že ty náklaďáky nebudou jezdit tady po silnici. Určitě to bude ale velký zásah, příroda je tady zachovalá. Jde o přesun stovek tun zeminy, to bude znamenat hluk, prach.“
Hlukové denní limity 55 decibelů pro provoz VRT prý Josefa Hanouska trochu uklidnily. „Přes noc to snad má být 50 decibelů, ale nevíme, co to bude za zvuk, až vlak pojede rychlostí 300 km/h,“ přemýšlel nahlas Josef Hanousek, jehož stavení je v současné době zhruba 150 metrů od plánované trati.
Za důležitý považuje Josef Hanousek slib SŽDC, že protihluková opatření vybudují po dohodě se starosty dotčených obcí. „Vůbec nemám radost z času, který člověk musí věnovat tomu, aby se ochránil, anebo alespoň minimalizoval problémy, který tady budou,“ uzavřel Josef Hanousek.
S výstavbou počítají od roku 2025
Podle vedení SŽDC dopravní modely ukazují, že by vysokorychlostní trať mělo využívat nejméně 130 000 cestujících denně. „Důležitý je styk se samosprávami. Je to více o vysvětlování, co vysokorychlostní trať přinese, jak omezí a jaký bude mít naopak přínos. Uvědomujeme si, že bude mít vliv na regiony, občany i průmysl,“ prohlásil generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda.
Podle ředitele odboru příprav vysokorychlostních tratí Martina Švehlíka nebude oplocení trati znamenat neprostupnou bariéru. „Zaměřujeme se na to, abychom stopu v krajině zanechali co nejmenší,“ uvedl, „Respektujeme terén, vyhýbáme se bariérám a směřujeme do nejlidnatějších regionů. Pracujeme s protihlukovou bariérou. V terénu máme průzkumníky, kteří sbírají data. ČR má chráněná území, nemůžeme se jim vyhnout. Jednáme se správci, většinou najdeme nějaké řešení,“ dodal s tím, že trať bude vedena v „zářezech“ v krajině tak, aby se minimalizoval hluk.
„Na úrovní studií proveditelnosti máme 12–14 tras. Každý zástupce řekne, že to na svém území nechce. Ve spoustě obcí, kde to budou mít 200 metrů, ale o VRT nebudou vědět, musíme plnit přísné hlukové limity. Velmi důležité pro design tratí je respektovaní životního prostředí a života občanů. Vznikají iniciativy, snažíme se je aktivně oslovovat a diskutovat,“ řekl Martin Švehlík.
Záznam z prezentace projektu vysokorychlostních tratí v České republice najdete na přiloženém videu (pod článkem, nebo odkaz https://youtu.be/h02A7efk2-0), mapu SŽDC najdete na https://www.stavby.szdc.cz/stavba/VRT-01
0 komentářů